trocha teorie
Většina lidí, kteří vidí poprvé párek eklektusů různobarvých si myslí, že se jedná o dva různé druhy papoušků, a to díky jejich odlišné barvě, protože u eklektusů se vyvinul v rámci řádu nejvýraznější pohlavní dimorfismus.
Samičky - jsou obvykle v barvách červené a fialové mnoha odstínů s kaštanově hnědými křídly, černým zobákem a bledě žlutou duhovkou v dospělosti. Výjimku tvoří pouze poddruhy riedeli a cornelia, které jsou bez modrého a nachového zbarvení. Poddruhy solomonensis, macgillivrayi a polychloros mají prstenec modrého peří okolo očí. Poddruh vosmaeri je popisován jako různě nachově zbarvený, veliký a s velkým množstvím žluté na ocasu, zatímco westermani má tmavé kouřové břicho a je menší než ostatní samičky mající modrá nebo nachová břicha. Poddruh biaki je podobný poddruhu polychloros až na jasně červené zbarvení krku a náprsenky. Poddruh aruensis je také podobný poddruhu polychloros kromě modrého břicha a jasnějších červených ocasních per. Další identifikace se provádí podle velikosti.
Samečci - jsou obvykle zelení, s modrými rameny a červenými hranami křídel, pod křídly jsou pera šedočerná a duhovka v dospělosti je sytě oranžová. Horní polovina zobáku je žluto-oranžově-červená v různé sytosti dolní je černá stejně jako u samičky. Při identifikaci se řídíme odstínem zelené a velikostí.
Obecně vzato si své teoretické znalosti nemůžeme procvičit, jelikož pokud je mi známo, tak v ČR se vyskytují pouze poddruhy solomonensis, polychloros a vosmaeri.
Zajímavostí je, že narozdíl od mnoha jiných velkých papoušků, mají mazovou žlázu, a proto neprodukují žádný prach na údržbu peří.
1. Eclectus roratus roratus (35 cm) - Eklektus různobarvý modrokřídlý
Samička - má tmavě červenou hlavu, hrdlo a náprsenku. Nemá modrý prstenec okolo oka. Hruď a vrchní část těla je sytě nachová a ocasní pera jsou vínově červená s oranžovými odlesky a s bledě žlutě oranžovou špičkou (1,5 cm velkou). Celkově je její barva tmavší a jednotvárnější než u poddruhů polychloros či vosmaeri. Je zavalitá. Duhovka je žlutobílá.
Sameček - je delší a štíhlejší než samička v barvě temně zeleného lesa, jasnější zelená je na hlavě a krku. Váží 380 – 475 gramů, je štíhlý. Ocasní pera jsou zespodu šedočerná a svrchu zelená s tmavě modrým okrajem, špička ocasu je světle citrónově žlutá - viditelná především zespodu - jako u většiny poddruhů. Duhovka je oranžově zlatá.
2.Eclectus roratus vosmaeri (38 cm) - Eklektus různobarvý molucký
Samička - váží od 430 do 540 gramů a je zavalitá. Světle brusinkově červená na hlavě a náprsence se postupně rozpíjí v levandulově fialové, která zdobí hruď i břicho.Nemá modrý prstenec okolo oka. Ocasní pera jsou zespodu světle červená a špičku ocasu tvoří jasný zlatožlutý až 2 cm velký pruh. Duhovka je zlatavá až sytě zlatá.
Sameček - světle citrusově zelená odlišuje samečky vosmaeri od ostatních poddruhů. Pod křídly je peří červené jako u dalších poddruhů, ale pokrývá větší plochu. Je štíhlejší a delší než samička. Špička ocasu je světle citrónově žlutá. Duhovka je v barvě tmavého jantaru.
3.Eclectus roratus polychloros (37 cm) - Eklektus různobarvý guinejský
Samička vypadá štíhlejší než u jiných poddruhů. Hlava, krk a hruď jsou jasně červené a břicho je sytě modré - barevný přechod tvoří zřetelná linie. Má modrý prstenec okolo oka. Vrchní část těla je tmavě kaštanová včetně stehen. Ocasní pera jsou vínově červená, na špičce je jasně oranžově růžový cca 1 cm velký pruh. Duhovka je krémově bílá.
Sameček - lesní temná zeleň je jasnější na hlavě a hrdle. Křídla zespodu přechází od šedočerné po královskou modř, pod nimi je peří červené jako u dalších poddruhů. Ramena jsou azurově modrá. Váží 470-525 gramů, je zavalitý. Ocasní pera jsou zespodu šedočerná a svrchu zelená s tmavě modrým okrajem, špička ocasu je citrónově žlutá. Horní polovina zobáku je sytě oranžová, na špičce tmavě žlutá. Duhovka je červenooranžová.
4.Eclectus roratus solomonensis (33-34cm) - Eklektus různobarvý bismarcký
Samička - nejmenší dostupný poddruh, je v odstínech červené s modrým prstencem okolo oka a váží od 390 do 425 gramů. Má-li složená křídla, tak špičky jsou téměř v jedné linii se špičkou ocasu. Hlavu má kulatější a vypadá zavalitější než jiné poddruhy díky krátkému krku a ocasu.Ocasní pera jsou vínově červená a na špičce je jasně oranžově růžový cca 1 cm velký pruh. Duhovka je krémově bílá.
Sameček - je křídově zelený se stavbou těla podobnou jako samička. Váží 325-425 gramů. Horní polovina zobáku je sytě oranžová se žlutou špičkou. Duhovka je červeno oranžová.
5.Eclectus roratus macgillivray (40cm) - Eklektus různobarvý australský
Samička - největší poddruh vůbec, vypadá jako poddruh polychloros, jen je mnohem větší a má delší ocas.
Sameček - vypadá jako poddruh polychloros, je větší než samička, váží 450 – 610 g a má mnohem delší ocas než poddruh polychloros s výraznějším a větším žlutým pruhem na konci ocasu. Duhovka je červeno oranžová.
6.Eclectus roratus aruensis (37-38cm) - Eklektus různobarvý aruský
Samička - je v odstínech červené s vínově červeným ocasem a špičku tvoří nepravidelný jasně oranžově růžový cca 1 cm velký pruh. Samička je mírně delší a štíhlejší než u jiných poddruhů, má delší ocas než ostatní podruhy - vzhledem k délce těla. Duhovka je krémově bílá.
Sameček - zdobí ho tmavá smaragdová zeleň s modrými odlesky na perech hlavy, někdy i těla. Má průsvitné jasně oranžově červené oči. Ocas je v porovnání s tělem nejdelší ze všech poddruhů a na špičce ocasu je citrónově žlutý přes 1cm široký pruh. Je větší, ale štíhlejší než poddruh vosmaeri. Váží 430-540 gramů. Horní polovina zobáku je sytě oranžová se žlutou špičkou.
7.Eclectus roratus biaki (35cm) - Eklektus různobarvý biakský
Samička - Sytě, temně červená přechází na vrchní polovině a na křídlech do sametově kaštanové, na náprsence a hrudníku je červená mnohem jasnější. Ocasní pera zespodu jsou oranžově červená až jemně oranžová a na špičce je jasně oranžově růžový cca 1 cm velký pruh. Duhovka je krémově bílá. Velikostí je podobná poddruhu solomonensis.
Sameček - tmavá zelená je sytější než červená u samičky, velikostí je podobný poddruhu polychloros. Váží od 350 do 425 gramů, je štíhlý, kompaktní s poměrně malou hlavou, dlouhým krkem a ocasem - vzhledem k tělu. Duhovka je rudě oranžová.
8.Eclectus roratus cornelia (37cm) - Eklektus různobarvý sumbský
Samička - zdobí ji různé odstíny červené bez nachových či fialových barev. Červeň na hrudi je obzvlášť jasná a ocas narozdíl od ostatních poddruhů je celý červený, zespodu tmavší. Velikostí se podobá poddruhu vosmaeri. Duhovka je světle žlutá.
Sameček - velikostí a rozsahem červeného peří pod křídly se podobá poddruhu vosmaeri. Váží od 350 do 540 gramů. Na ocase je téměř neznatelný citrónově žlutý pruh. Duhovka je jantarově žlutá. Horní polovina zobáku přechází od žluté po červeně oranžovou.
9.Eclectus roratus riedeli (33cm) - Eklektus různobarvý tanibarský
Samička - peří je v odstínech jasně červené bez nachové a fialové, ale je tmavší než u poddruhu cornelia. Špička ocasu je jako u poddruhu vosmaeri, sytě zlatožlutá.
Sameček - velikostí soupeří s nejmenším poddruhem solomonensis. Sytá pralesní zelená po stranách hlavy a v týlu přechází do modrého nádechu. Červené peří pod křídly má nejméně viditelné ze všech poddruhů. Váží od 380 do 410 gramů. Duhovka je oranžová. Špičku ocasu tvoří jemný bledě žlutý pruh.
10.Eclectus roratus westermani (33cm) - Eklektus různobarvý západní
Samička - podobá se poddruhu roratus, ale její červená je temnější a na břiše přechází do kouřově fialové. Zátylek je jednotvárně modrý. V porovnání se samičkami s modrým či nachovým břichem je menší. Na špičce ocasu je jasný žlutý pruh velký 2 cm, stejně jako u samečka.
Sameček - je podobný poddruhu roratus, ale je menší. Červené peří je pouze pod křídly, ale ne na bocích narozdíl od jiných poddruhů. Na špičce ocasu je jasně žlutý pruh velký 2 cm.
Eklektusové se hojně vyskytují ve svém přirozeném prostředí, které tvoří tropické deštné pralesy a monzunové lesy severoaustralského Cape York poloostrova, v Papui Nové Guinei, na Šalamounových a Cookových, ale i jiných menších ostrovech. Eklektusové hnízdí vysoko v hlubokých dutinách stromů deštného pralesa. Eklektusové jsou vynikající letci a většinu dne tráví hledáním potravy v korunách stromů subtropických a tropických lesů, kde dokonale splývají s okolím. Samičky při pohledu ze země vypadají díky svým zářivě červeným a nachovým barvám proti jasné obloze jako černé a zelená samečků zase splývá s barvami deštného lesa. Jejich přítomnost proto většinou prozradí pouze jejich melodické hovory. Nejkrásnější pohled na ně se naskýtá, když v obrovských hejnech, v nichž může být až několik desítek jedinců, přelétávají nad korunami stromů do místa nočního odpočinku. Přes den, když shánějí potravu, se ale zdržují nejčastěji v malých skupinách. Co se týče odchovů pozorovatelé zaznamenali skupiny ptáků skládajících se z dominantních párů a pomocníků, což jsou potomci z předchozích let nebo nespárovaní dospělí ptáci, kteří jim pomáhají vychovávat mláďata. Chovný pár se více méně množí celý rok, což platí také pro odchovy v ČR. Snůšku tvoří 2-3 vejce. Jako většina papoušků jsou eklektusové různobarví výhradně býložraví, živí se semeny, plody, květy a listy. Rozpětí křídel mají do 70cm a dožívají se v zajetí až 50 let.
Eklektusové jsou velmi vhodní jako domácí mazlíčci.
Mají vynikající schopnost mluvit, ale samozřejmě talent je individuální. Závisí na jedinci, vztahu s majitelem, na času, který se nácviku řeči věnuje, zdravotním stavu a dalších okolnostech. Nejen, že slova či věty opakují, ale chápou také jejich smysl.
Spousta majitelů, nechce nechat papouška sedět na svém rameni, protože se obecně tvrdí, že pokud má papoušek výše oči má pocit dominance. Já osobně nevidím žádný důvod, proč mu to nedovolit. Jedná-li se o ručně dokrmeného a správně socializovaného papouška. Ve skutečnosti to totiž bude jedno z jeho nejoblíbenějších míst k sezení.
Eklektusové patří mezi hravé, aktivní papoušky. Náš Charlie například miluje boj s hračkami, houpání na houpačce, lezení hlavou dolů po žebříku či provaze,...má rád také interaktivní hry s námi, ale i s naším bíglem Wilsonem. Vzhledem k tomu, že v divočině žijí v koloniích, mají vztah spíše k rodině než k jedinci, což má nesporné výhody pro celý jejich život.
Říká se, že eklektusové nejsou křiklouni ani neničí rostliny a nábytek a já s tím musím souhlasit. Výjimkou potvrzující pravidlo je úlek, kdy každý papoušek reaguje instinktivně letem, co nejrychleji jakýmkoliv směrem a křikem. Nejlepší je v takové situaci na papouška klidně a tiše mluvit než jeho obavy pominou.
Přesto eklektusové nepatří mezi strašpytle, ba právě naopak. Jsou velice inteligentní a stále bedlivě sledují svého majitele a vše co dělá. Strašně rádi vše zkoumají a obvykle se vůbec nebojí, například Charlie je rozený dobrodruh.
Vzhledem k tomu, že je samička u tohoto druhu dominantnější, tak během puberty může být agresivnější, způsobují to hormonální změny a ne její zlovolnost. Se samečkem většinou nejsou žádné větší problémy. K ochočení jakéhokoliv papouška je nejlepší spousta přímé pozornosti, společné hry, dobré zacházení a vzájemné ovlivňování s novou "rodinou" od mládí.
Velkorysé zacházení s potravou, které je vlastní všem papouškům, vyplývá ze života v divočině, kde je nabídka potravy většinou hojná. Eklektusové se živí z 80% plody, tak můžeme dobře pozorovat "marnotratné plýtvání". Vyberou si jen určitou část plodu, buď jádro nebo jen dužninu a zbytek nechají bez povšimnutí ležet.
Obecně známá jsou dvě výrazná stádia vývoje. První je v podstatě stádium, kdy se papoušek dozví o hierarchii (3-5 měsíců - kdy se dostane ke svému novému majiteli). Může dělat prudké výpady a klovat, ale to je normální. Pro vlastníka je důležité si udržet alfa pozici, fyzickou převahu. To znamená, chci-li ho například naučit nastupovat na ruku a on nemá zájem, musím ho k tomu přimět.
Druhé stádium je to, kterému říkáme puberta. U eklektusů začíná mezi 9-18 měsícem a končí zhruba ve dvou až třech letech, kdy dospěje. Během té doby se papoušek snaží ventilovat náladu, která souvisí s hormonálními změnami.
Jsou lidé kteří tvrdí, že jsou jejich papoušci nesnášenliví, často se cítí dotčení, trhají si peří, křičí apod., ale jsem přesvědčen, že pokud je dobře socializovaný a majitel mu věnuje dostatek času - mluví s ním, zpívá mu, dotýká se ho (ačkoliv eklektusové nejsou příliš kontaktní ani mezi sebou) po celém těle tak na tyto problémy nedojde.
Zvažte, zda obětujete několik hodin denně, které stráví papoušek mimo klec (minimálně ráno alespoň půl hodinka na prolétnutí a odpoledne alespoň 3-4 hodiny). Musíme při tom dbát na to, aby se nemohl nikde zranit, zapadnout za nábytek, utopit se, anebo aby neokloval jedovaté pokojové květiny.
Pokud jezdíte na dovolenou, předem popřemýšlejte, jestli máte někoho (koho papoušek zná), kdo se bude v době vaší nepřítomnosti o něho starat. Také nezapomeňte na to, že budete denně čistit klec, misky a místo, kde přes den pobývá. Denně ho také musíme zásobovat čerstvou rozmanitou potravou.